>> Dej mi prosím hlas v SONV <<

Louže, ne potoky

20. června 2010 v 18:47 | Míša |  Jednorázovky
Louže, ne potoky
Jsem psala po tom co u mě spaly kamarádky a dívaly jsme se na nějakej horor
Je ráno a jedna dívka se probouzí ještě před svítáním. Vstala, provedla ranní hygienu a oblékla se do černého kimona s černou katanou v červené pochvě a vydala se na ranní procházku kolem své vesnice. Při východu slunce už seděla na skále a pozorovala to krásně červenožluté slunce obklopeno modrými horami s bílými vršky posetými šedou mlhou. Na její tváři se rýsovala jedna kapička rosy, ihned ji setřela a vydala se na louku plnou sakur. V jejich stínu se rýsovala tajemná postava v černém plášti a vydal se za dívkou čekající na něho. "Myslela jsem, že už nepřijdeš" "hm, přeci bych si nenechal ujít tu jedinečnou příležitost, sama jsi říkala, že se takovéto příležitosti neodmítají!" "máš pravdu, ale ty mne nedokážeš zabít, přeci jsme spolu chodili víc jak 3 roky" "jo ale rozešli jsme se, když jsi zjistila, že jsem tvé rodiče zabil já" a podivně se usmál. Dívka se také usmála "ale ty jsi je nezabil" "a kdo tedy?" "to já, zjistila jsem, že mě chtěly prodat do otroctví k jednomu známému za 24 jenů, a proto jsem tedy zabila své rodiče a teď zabiji i tebe" a vydala se k němu, muž se ani nepohnul a dívka zatím přišla k němu, mile se na něj usmála, vytasila svoji katanu a jedním máchnutím mu usekla jeho hlavu, která se skutálela až k jedné ze sakur. Dívka se, dále dívala na tělo, z krku ji stříkaly proudy krve, které utvořily na zemi podivné znaky. Později z nich vyčetla, že se sem blíží zbytek lidí z vesnice. Po chvíli sem přiběhly, všichni z vesnice a lekly se, co viděly. Dívka na nic nečekala a vydala se za občany malé vesničky. Trvalo to ani né 5 minut a všech dvě stě občanů leželo v potocích krve. Krev tu jen stříkala, tekla a vytvářela velikou louži, ne potoky krve.
Dívka odejde domů a tam si pohodlně odpočine. Večer se znovu vydala na skálu se sakurami, ale tentokrát si vzala krátké, jednoduché a bílé kimono. Dívka stojí mezi potoky krve a někteří by říkaly, že se dívala smutně, někteří by říkaly, že se dívala šťastně, to by nikdo nedokázal uhádnout. Stojí tam a užívá si svůj poslední západ slunce. Slunce mělo krvavě rudou barvu. Zvedla svoji černočervenou katanu a propíchla si své, teď už čisté, srdce. Padala a padala do krvavého moře a její kimono nemělo bílou barvu ale krvavou. Její červené oči se už navždy zavřely.



 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.::.J-Rock ForEver.::.